Ironman 70.3 Wiesbaden European Championship
Wiesbaden
Je úterý odpoledne a já se vracím ze skvělé masáže od Davida Cihláře. Mám chvilku času napsat pár vět o tom, jak se mi závodilo, než se vrhnu do pilného učení na poslední zkoušku z Antropomotoriky.
Do Wiesbadenu jsme vyrazili ve čtvrtek ráno a po příjezdu jsme se šlo podívat do centra Wiesbadenu. Druhý den jsme projeli autem celou cyklistickou část. V sobotu jsme ukládali kola do depa a v neděle byl závod s večerním odjezdem domů.
Na neděli mi zazvonil budík ve 4:45h ráno. Důvodem byl brzký start v 8:10h. Jelikož se plavalo jinde, než byl cíl, tak se ráno pomocí přitavených autobusů přemisťujeme na start plavání.
Startoval jsem 10min po startu profíků. Plavalo se v pískovně poblíž Franfurktského letiště. Kulisou nám byly obrovské letadla přistávající skoro na hladině pískovny. Na startu se stavím do čtvrté řady a netrpělivě čekám na start. Po startu se ihned začínám prodírat přes pomalé plavce, kteří se nepochopitelně postavili do 4. vlny, která značila předpokládaný čas plavání 25min. To se přiznám, neplavu ani já. Odplavala mi tak první skupina. Celou dobu se držím na čele druhé skupiny. Není důvod nikam pospíchat. Po výběhu z vody rychle prolítám depem a nasedám na kolo s asi 2minutovou ztrátou na borce z mé kategorie.
Celé kolo jedu z 95% sám. Na jiných závodech by mi to vadilo, ale protože cyklistika ve Wiesbadenu má asi 1500 výškových metrů převýšení, tak si raději jedu své tempo. Prvních 30km bylo dosti technických. Samý kopec, zatáčky, rozbitá a úzká silnice. Zbylých 60km bylo již po pěkných, pro Německo, typických silnicích. V posledním kopci s následným asi 10km dlouhým sjezdem do centra Wiesbadenu, kde mi tachometr ukazoval magická čísla jsem si vypracoval asi minutový náskok na druhého muže v mé kategorii, který jsem bohužel v depu ztratil. Nemohl jsem najít svojí tašku, kde jsem měl běžecké boty. U svého čísla na stojanu totiž nebyla. Někdo z pořadatelů, co mi jí tam pověsil, asi neuměl číslice. Závodníci na tomto závodě nemají povolen vstup do prostoru druhého depa a tak jsem si tašku nemohl na stojanu zkontrolovat. Taška se našla asi po minutě u jiného stojanu, než měla být. Rychle tak nazouvám svoje Newtony a bok po boku vybíhám s druhým mužem (Jonas Meyer) v mé kategorii.
Běh byl rozdělen do čtyř okruhů. První okruh se společně s Meyerem střídáme v tempu okolo 3:40min/km. Cítil jsem se velice dobře. Dokázal jsem se i na pár metrů vzdálit, ale v polovině druhého okruhu na mě přišla krize a bohužel jsem musel zpomalit. Meyer si na mě tak vypracoval náskok necelé minuty, což se zdálo být rozhodující. Ještě ke konci třetího okruhu, k překvapení obou, se k Meyerovi přibližuji na rozdíl 200m. Ihned jak si mě všiml, tak zrychlil. Já už na zrychlení neměl síly. Čtvrtý okruh jsem si hlídal třetí místo a těšil se do cíle. Cílovou rovinku jsem si jako vždy užil.
První dvě místa byla kvalifikační na MS 2016 do Austrálie a i když mi na druhé místo chybělo málo,tak jsem spokojený se třetím místem. Beru toto umístění jako velký úspěch a nemůžu se dočkat Mistrovství Světa v Zell am See, které se koná 30.8.2015. Mým posledním závodem bude Ironman 70.3 v Chorvatsku v Pule, kde si užiji zasloužený odpočinek po sezóně.
Děkuji všem sponzorům a přátelům za podporu. Bez Vás by to nešlo! 30. srpna mi držte palce!
Kuba