Ironman 70.3 Pula, Istria
Ironman 70.3 Pula, Istria. 2. místo v kategorii M 18-24let a 3. místo (5. Místo) v absolutním pořadí.
Ráno před závodem, ještě než zazvonil budík, nás probouzí silný vítr. Od té doby začínám být nervózní a tuším, že to dnes nebude vůbec lehké.
Start plavní byl formou Rolling start, tedy start všech kategorii najednou. Společně s Pavlínou Švadlenkovou stojíme ve třetí řadě a čekáme na start. Je odstartováno. K první hlavní bójce se mi plavalo parádně. Do první poloviny bez vln a proudů, druhá polovina už začala trochu „houpat“. Po otočce u první bójky se plavalo po proudu a vlnách. To jsem si dost odpočinul. U Druhé hlavní bójky (již obrátkové směrem na pláž) začalo peklo! Připadal jsem si, jako když kolem mě jezdí vodní skútr a úmyslně mi dělá vlny (pro příště dobrý podnět na trénink J). Plavání se tedy stalo bojem o přežití. Vidím pouze plavce před sebou. Naváděcí bójky nejsou vidět natož pláž, kde byl cíl plavání. Jak se dostávám blíže k pláži, tak se vlny zmenšují a konečně spatřuji břeh. S časem 24:04 lezu z vody. Jsem rád, že už to mám za sebou.
Následuje kopcovitý výběh do prvního depa, kde vše zvládám bez problémů. Průběžně jsem na druhé a třetí pozici v kategorii. Kolo se jelo v jednom 90km okruhu (opravdu přesně 90km – na Chorvaty překvapující J). Hned po nasednutí na kolo zjišťuji, že to v tom větru nebude vůbec lehké. První polovina se jela převážně do kopce, s protivětrem. Kombinace silného větru, kopců a rozbité silnice byla hrozná. Naštěstí jedu společně s Martinem Olšanem, s Italem a Belgičanem Lowie Dewittem (borec z mé kat. nakonec skončil 3. v kat.) V polovině cyklistiky odpadá Ital, ale přidává se k nám další borec z mé kategorie, který pořádně rozjíždí naší „skupinu“. Tentokrát již po větru, kdy se bez problému pohybujeme na hranici 50km/h. Na úzkých a rozbitých silnicích s kombinací občasného bočního větru to nebylo nic příjemného. Následně Martin Olšan nevybírá jednu ze zatáček a padá. Zůstávám tak se dvěma skvělými cyklisty z mé kategorie. Jejich tempo převážně v zatáčkách nedokáži udržet a nechávám je jet. Přesto je mám až do konce cyklistiky na dohled. V průběhu posledních 15-ti km odpočítávám každý metr a poprvé za letošní sezónu se těším na běh. Kolo odkládám na průběžném čtvrtém místě v kategorii, kdy na třetího ztrácím pár metrů a na druhého minutu a půl.
Běh byl rozdělen do 3,5 okruhu s cílem v samotném centru Puly – Amfiteátr (Arena). V prvním okruhu předbíhám třetího a postupně se přibližuji k druhému. Ten v polovině druhého okruhu zvolňuje a tak ho předbíhám. Ještě v druhém okruhu si na něho dokáži vypracovat více jak minutový náskok. Zbytek běhu se snažím držet konstantní tempo kolem 4min/km. Zjišťuji, že první v mé kategorii běží na čele celého závodu. Za ním běží ambasador celého závodu Dejan Patrčevič a nikoho dalšího před sebou nevidím. Se mnou jede doprovodný cyklista, takže jsem si uvědomil, že jsem zatím na 3. místě v absolutním pořadí. V euforii potlačuji veškerou bolest. Vyšlo to! 2. místo v kategorii M 18-24let a 3. místo v absolutním pořadí!!! O takovém výsledku se mi ani nezdálo.
Po doběhnutí do cíle mě si mě bere rozhodčí stranou a oznamuje mi, že mě diskvalifikuje. Vysvětluje ale, že mám počkat, že se vše bude ještě řešit. Když svojí lámavou angličtinou zjišťuji důvod diskvalifikace, tak mi bylo řečeno, že cyklista, který jel se mnou v průběhu celé běžecké části, nebyl nikdo z pořadatelů. V momentě mi to zkazí tak skvělý dojem, který jsem ze závodu měl a přemýšlím nad tím, co tam ten cyklista tedy dělal. Celou dobu jsem měl za to, že to je někdo z pořadatelů, který jede před 3. mužem. Nicméně k žádné diskvalifikaci nedošlo.
Daleko závažnější věc, kterou pořadatelé řešili (než mojí diskvalifikaci) bylo, že se v průběhu plavecké části uvolnila jedna z navigačních bójek a více jak 180 plavců si tak zkrátilo plavání, a tak pořadatele nenapadlo nic „férovějšího“, než že zruší VŠEM závodníkům plavecké časy. Start závodu byl formou Rolling start, což znamená, že čas se jim započítal až při vkročení do vody. Během této doby se vlivem silného větru a velkých vln odpoutala jedna z NAVIGAČNÍCH bójek. Posledních cca 180 plavců naprosto nesmyslně plavalo přes navigační bójky pouze k jedné HLAVNÍ bójce a zpět (místo aby obeplavali dvě hlavní bójky). Přičemž tito plavci měli čas plavání něco málo pod 10 minut.
V oficiálních pravidlech jasně stojí, že navigační bójky jsou pouze a jenom navigační a závodník je může obeplavat buďto z pravé nebo levé strany. Důležité jsou pouze hlavní bójky, které má každý závodník povinnost obeplavat. Pokud si závodník zkrátí trať, měl by být automaticky diskvalifikován! Místo toho, aby vedení závodu diskvalifikovalo 1/10 závodníků, kteří porušili toto pravidlo, a zkrátili si tak plavání o více jak polovinu, raději zrušili VŠEM závodníkům časy z plavecké části. Vedení se takto rozhodlo v průběhu závodu. Nejlépe dopadli borci, kteří jeli výborně cyklistiku a dobře běželi, a objevili se tak na předních pozicích, tím promíchali celkové pořadí. Díky této situaci se Pavlína Švadlenková, která vyhrála v absolutním pořadí, posunula až na třetí místo. Já jsem se posunul z třetího místa absolutního pořadí až na páté místo. I po několika debatách s rozhodčími a vedením závodu se nic nezměnilo a definitivně platí výsledky bez časů z plavání. Tedy zatím se nic nezměnilo… ANYTHING IS POSIBLE!!! :-D
Celý závod z mého výkonnostního hlediska hodnotím jako velice povedený. V plavání jsem se neutopil J, na kole jsem se udržel, s kým jsem potřeboval a na běhu konečně běžel časy pod 4min/km. O 3. místě (5. místě) v absolutním pořadí se mi ani nezdálo. Díky druhému místu v kategorii a absenci prvního z kategorie při Roll Down (udělování slotů – pouze 1 slot pro moji kategorii), jsem se kvalifikoval na MS 2016 do Austrálie. Takže další cíl této sezóny je tedy splněn!!! J Ironman 70.3 Pula byl posledním závodem letošní sezóny a tak využiji volného času a ještě pár dní v Pule pobudu s přítelkyní a pořádně si odpočinu. Hodnocení celé sezony sepíšu v průběhu několika dní. Dalším cílem je úspěšně dokončit studium na VŠ UJEP, takže se rozhodně nudit nebudu J Na závěr nesmím zapomenout poděkovat své rodině, trenérovi, mé přítelkyni, kamarádům a v neposlední řadě sponzorům. Bez Vás bych si nemohl plnit své sny! DĚKUJI.